8. V noci bloudil jsem,

Václav Bolemír Nebeský

8.
V noci bloudil jsem, V noci bloudil jsem,
 Jako bouře v černé chmuře snící V sobě tají blesků hrdou svíci; A duch můj se rozstřel v kraje dálné, Jako vrby Babylonu žalné; Tu přiskočil ke mně anjel Páně, Žhoucí věnec písní vtisk’ mi v skráně. On mě požehnal, V čelo celoval, se ke mně kloně, Křídlem palmovým mou hlavu cloně; K hrobu každému mě mlčky vedl, 70 Na každý si s tichým pláčem sedl; Jeden však jsme nenašli v svém hoři, Ach, tenť v bouři je, tenť v šírém moři! To je pro tě hrob, Posle boží! ne-li prach a kámen; Ty jsi světem nesl boží plamen, Ze světla jsi musel rubáš míti; Neboť komu přáno Boha zříti A kdo jeho meč a slovo jesti, Musí světa kříž a kletbu nesti!

Kniha Básně (1913)
Autor Václav Bolemír Nebeský