Královec.

Vojtěch Nejedlý

Královec.
Jako po sluncy se zhlíží Z rána kvítí nedočkavé, Jak se udychtěný blíží Jelen chtivě k vodě zdravé, Tak y národ láskou vroucý Hledí slávě po kvetoucý. Krása lidí chvátajícých V plesu písně prozpěvujeprozpěvuje, Hvězdu štěstí vítajícých Zástup cyty zvelebuje, Duch se pne a divy plodí, Když ho láska rájem vodí. V růžované budoucnosti Chrámy pokoje sy staví, 60 V nelíčené upřímnosti Svého panovníka slaví, An co v sadě rajský kvítek Kráčí šťastný v prostřed dítek. Národové světa všeho Vypravují s vychloubáním, Že syn pravý otce ctného K srdcy vine milováním Šediny y outlou mladost Rozsývaje vůkol radost. Proto radostí se třesou Pějíc sladnoucými hlásky, Že své srdce v obět nesou Důkaz neskrocené lásky Budoucýmu panovníku, Čisté slávy milovníku. Proto prosby Čechů věrných Koruno a lásko naše! Bůhby příkořenství černých Hromy záhubivé plaše Zmatenosti, vzteky hasyl, Po cestě tvé svornost nasyl. Aby v štěstí požívání Národové plesajíce 61 Tvůrce všeho radování S potěšením žehnajíce Po sta letech v chrámě klekli: Nám byl otcem! vděčně řekli.

Kniha Básně 1 (1833)
Autor Vojtěch Nejedlý