36 Nad rovečkem malým živá kostra sedí,

Jan Neruda

36
Nad rovečkem malým živá kostra sedí, Nad rovečkem malým živá kostra sedí,
krásná to kdys žena ve želu: ležíť radovánek bez otce zde dítě, – mělať matka mnoho manželů. Manželů, již z lící sotva porozkvětlých růže nevinnosti slíbali, a když lístky seschlé v bláto opadaly, ještě v smíchu po nich šlapali. Nesuď nebohé té, dokud neslouchal jsi, jakou osud zpíval píseň jí, jinde bajadér snad zas by v svatých chrámích hanba její došla zšlechtění. 57

Kniha Básně 1 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 1) (1951)
Autor Jan Neruda