Neznám věčně žíznit, v nouzi neunavit,

Jan Neruda

Neznám věčně žíznit, v nouzi neunavit, Neznám věčně žíznit, v nouzi neunavit,
věčně naděje své v sypký písek stavit, s osudem psát na led umluvu. Nejsem dítě více, bych snad sílu bájil, že bych věčně obstál, věčně život hájil, vise na kořenu v bezednu. 211

Kniha Básně 1 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 1) (1951)
Autor Jan Neruda