Teď každý žijem truchle pro sebe,

Jan Neruda

Teď každý žijem truchle pro sebe, Teď každý žijem truchle pro sebe,
a přece tužeb našich jedin květ, by v rovnost, v lásku splynul celý svět – ach dlouhá cesta ještě do nebe!
Druh druha maličkostí klamáme, co nepřátelství, kolik trapných chvil, a veliký přec máme, svatý cíl – jak dlouho ještě, než se seznáme! 265