Však znám ten lid, jenž nožem pitvy hnusné

Jan Neruda

Však znám ten lid, jenž nožem pitvy hnusné Však znám ten lid, jenž nožem pitvy hnusné
si chleb a slávu potem dobývá, snad zpěv můj klada na své váhy nuzné, juž znak mu svého soudu v čelo vyrývá.
On z pýlu motýlův si vápno pálí, kdy trámů třeba, les si cizí skotí, kdy písek váží, jasný pramen kalí, kdy kámen láme, sousedův dům zhrotí. 284