Mnozí chválili, že zpívám o chudobě,

Jan Neruda

Mnozí chválili, že zpívám o chudobě, Mnozí chválili, že zpívám o chudobě,
že mou píseň soucit pravý znamená, – lehko zpívá pouta, sám kdo u porobě, koho chladně zeď tu střeží kamenná.
Znám ten věčný boj, jenž před svítáním začne, který neukončí se snad za šera, v kolébce jejž budí žití ráno lačné, který v žití přešlém nemře zvečera. Boj ten denní o chléb s brannou skutečností, lup kde vítězi píď změří dítěte, doufání vždy nové v milost budoucnosti, nádějí smrt náhlou v plném rozkvětě. Z věnce, který z idejí si mladost svila, každý den v hrob lístek umí pohřbíti, dnové, lístky sprchnou – hlína déšť ten vpila – živils se, bys mohl jednou umříti! 297