Neplač, neplač, brachu, nenaříkej,

Jan Neruda

Neplač, neplač, brachu, nenaříkej, Neplač, neplač, brachu, nenaříkej,
že je záhad v světě k znavení, jenom pít a jíst se pilně zvykej, v hrobě času dost prý k strávení. A až umřeš, budeš zbaven všeho, tělo v prach se moudře rozpadne, a co zde ti bylo záhadného, zůstane ti pak i záhadné. Jakou však tvá mysl píseň hude, zpívá s tebou celý tvůj i čas, která lež tě hnětla, hněsti bude v jiné formě jiné lidi zas! 303

Kniha Básně 1 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 1) (1951)
Autor Jan Neruda