DÍTĚ LÁSKY

Jan Neruda

Neplač, hochu černooký, sčesej hebké vlásky, jdi jen dál – tvůj je svět celý, vždyť jsi dítě lásky! Dítě šlo a očko jeho se mu rozesmálo, když si s dětmi na výsluní šťastně, tiše hrálo. Slouchá matka pozorlivá, slyší dětské hlásky – „Sem, mé děti, – člověk neví, je to dítě lásky!“ Dítě šlo a očko se mu hladem zarosilo, u prvních když dveří cizích o chléb zaprosilo. Dala dobrá žena chleba tvrdší nad oblázky – „Sotva vlastní děti živím – jakžpak dítě lásky!“ Na hřbitov šlo, usedlo si na prvním hned hrobě, naleznul ho hrobník starý v pozdní noční době. Vyvedl ho kmet a v čele kaboní se vrásky – „Přec se nejvíc nabědujou také děti lásky!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

59. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JAN Z TOURSU. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Na růvek Iljušky. (Josef Pachmayer)
  3. Jen matko „Náděj“ zůstaňte, (Jan Neruda)
  4. Pozdě. (Bohuslav Květ)
  5. PETR HROBAŘ. (Vítězslav Hálek)
  6. Utěcha pacholete. (František Alexandr Rokos)
  7. Mrtvý houslař. (Rudolf Pokorný)
  8. XLV. Zpíval tesař a bral míru (Vítězslav Hálek)
  9. Ballada. (Viktor Dyk)
  10. Osiřelo dítě. (František Cajthaml-Liberté)