Ach jakž by srdce naše nezmoudřilo,

Jan Neruda

Ach jakž by srdce naše nezmoudřilo, Ach jakž by srdce naše nezmoudřilo,
když svět v ně tolik vlívá moudrosti, a každý přítel, láska, každý známý z něj částku hlouposti zas vyhostí.
A když už nejvíc blahé moudrosti se v srdce shlukne, buď zponenáhla pak se umoří, buď náhle pukne. 420