NA TOM PRAŽSKÉM MOSTĚ

Jan Neruda

NA TOM PRAŽSKÉM MOSTĚ
Na tom pražském mostě mnoho svatých stojí, – často po něm chodím trýzeň v duši svojí. A pode mnou šumí vody Vltaviny –, v duši záměr válčí velké, těžké viny! Tajemná vod bráno, k tobě cesta vratká – a za tebou velká tajemná pohádka. – Však tu Krista Pána rámě rozepjaté, tu zas matky Boží chrání líce svaté. A v útrobách tichne bouře vášní divá, – má duše se modlí a mé srdce zpívá. Však až na železný most se změní žití – Bože, zdaž i tenkrát tvá mě zář osvítí? – 450