Chceš-li měsíc, já ho písní snesu,

Jan Neruda

Chceš-li měsíc, já ho písní snesu, Chceš-li měsíc, já ho písní snesu,
beztoho tam marně mrakům svítí. měj ho za zrcadlo, abys znala, jaké zvláštní jsi a skvostné kvítí.
Oku mému světlo kýžícímu lesk snad jeho podá ulevení, abych poznal krásu bezpříkladnou, abych utonout moh v udivení. A když při horoucím obdivu mém báj se splete, píseň nezvede, pak snad mysl z bledých jeho pršků novou báj a píseň upřede. 476