TEXT K SLAVNOSTNÍMU SBORU ZVONAŘOVU
po prvé zpívanému o slavnosti borovské
Shlédni na nás se své výše,
jak Tvůj národ milovaný
volněj novým ránem dýše.
Dej nám požehnání svoje,
neboť boj je ještě dlouhý,
než se splní tužba Tvoje.
Hvězdo bílá, hvězdo skvoucí,
vlož nám svoje věčné světlo
ve zrak nadějí planoucí.
Tys naučil nás žít i mřít,
a kdo se smrti nebojí,
ten umí život pokořit.
My hynout více nebudem,
a třeba ještě mnohý kles,
přec svobodu si dobudem.
Již klene svobody se chrám,
ten budiž Tvojí mohylou,
oslavou Tobě, spásou nám.
Hvězdo bílá, hvězdo skvoucí,
požehnej nás se své výše,
k Tobě hledí zrak planoucí
národa, jenž Tebou dýše.
Blaze národu, jenž může
podobné Ti míti muže,
nechť si věk za věkem plyne,
jeho sláva nevyhyne.
Sláva mužům nízkých rodů,
bojovníkům pro svobodu,
pro pověčná lidstva práva,
sláva mučedníkům, sláva!
495