3 Ach, jaké to blaho: poležet

Jan Neruda

3
Ach, jaké to blaho: poležet Ach, jaké to blaho: poležet
zde na drnu poblíž boru, a s zlatými dát se hvězdami do šeptného rozhovoru! Ty třepotné, smavé hvězdičky tak čiperně na mne hledí – ach prosím vás, je to pravda vše, co lidé prý o vás vědí? Že maličké vy prý hvězdičky jste obrovská samá těla – a od jedné k druhé prý sto let a k některé věčnost celá? Což nevidím, jak jste drobounky a v jakém jste k sobě skladu? – Já – nahoře být – bych kamenem vás přehodil celou řadu! A že prý jste věčném ve reji a přes steré skokem míle? – Ej musilo by tu hluku být a šumu za noční chvíle! A zatím tak němě spřádáte svou života tichou dumu – když vesele prstem zaluskám, je věru v tom více šumu! 15

Kniha Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)
Autor Jan Neruda