9 Ty srdce lidské, mistře zpěvů všech,

Jan Neruda

Ty srdce lidské mistře zpě všech(J5m) tak rád bych zpívat uměl(J3f) A jdu se tebe pooptat(J4m) kdy zpěv jenom šepotat(J4m) kdy líp zas aby šuměl(J3f) Když cestou člověk kráčí znave(J5m) a tíž mu hlavu střá(J3f) mdlý jeho krok a ble líc(J4m) tvůj ret se rozpěj víc a víc(J4m) zvonem poza(J3f) Však když jde vandrovník kol vese(J5m) v oku plno smíchu(J3f) a na rtu pís bujných rej(J4m) tvůj ret pak jenom šepotej(J4m) a seň vlň se v tichu(J3f)