9 Ty srdce lidské, mistře zpěvů všech,

Jan Neruda

9
Ty srdce lidské, mistře zpěvů všech, Ty srdce lidské, mistře zpěvů všech,
 tak rád bych zpívat uměl! A jdu se tebe pooptat, kdy zpěv má jenom šepotat, kdy líp zas, aby šuměl? „Když cestou člověk kráčí znavený a tíž mu hlavu střásá, mdlý jeho krok a bledá líc – tvůj ret se rozpěj víc a víc, až zvonem pozajásá. Však když jde vandrovník kol veselý, má v oku plno smíchu a na rtu písní bujných rej – tvůj ret pak jenom šepotej a píseň vlň se v tichu.“ (Po přečtení čudských písní národních)
125

Kniha Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)
Autor Jan Neruda