9 Však nechtěl bych být jak ten podzimek,

Jan Neruda

Však nechtěl bych být jak ten podzimek(A3a) když blízko k zi se klo(A3a) je tinský svět li se zamračí(A3a) hned po tvářích slzy mu ro(A3a) Vždyť po nebi i to sluníčko(A3a) pak smut o berličkách cho(A3a) a podzimku starci se kaž den(A3a) jak ve mlýnském kalku ro(A3a) Když krajem jde chvěje se zimni(A3a) a kaž mu rek ost(A3a) když lesem krok chras jak vyschlá když(A3a) mu že se tluče kol kostry(A3a) Když trochu chce vesele vykročit(A3a) hned zara schá mu dychu(A3a) když k zlosti se krev chce mu rozvařit(A3a) je šeň ta jenom k smíchu(A3a) hledal jsem stařeckou pro šeň(A3a) si obraz přec jsem jej našel(A3a) toť na zimu bouř blesk blika(A3a) a hrom jen jakby kašel(A3a)