1 Své čelo mi do okna vtlačila

Jan Neruda

1
Své čelo mi do okna vtlačila Své čelo mi do okna vtlačila
a bílým svým okem se dívá – já vidím ji, zimu, tu paní zlou, jak mlhavým prstem svým kývá. Je ticho, je mráz a mdlá noha má. si na prahu vykročit váhá, však zima po horoucí dlani mé již mlhavou rukou svou sáhá. A pozvolna ruku tu pozvedá a klade ji kolem mé šíje – ta vražedná žena! vždyť cítím již, jak ze prsou dechy mi pije! A cítím, jak v ledovém objetí tvář bledne, ret rychle jak chladne, jak tepna se ve skoku zaráží a srdce jak klesá a vadne. 165

Kniha Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)
Autor Jan Neruda