MILADĚ A ZDENCE ČELAKOVSKÉ

Jan Neruda

MILADĚ A ZDENCE ČELAKOVSKÉ
1
Jste obě teprv žití slastném na úsvitě; až přejde žití znoj a přijde večer však, já přeju totéž vám, co mne dnes blaží tak: jsem sice znaven, stár, však hravý jako dítě. 2
Ta slova klade péro moje k vám: dvojčátka jsou jak dvojverš – epigram. A o epigramu se dí, že první jeho řádka je poetický květ, je vonná, ladná růže, a druhá řádka pak, ta ostrá, břitká, krátká, že s včelkou na růži zas srovnati se může. Já nevím, která z vás dnes růží, včelkou spíše, a péro moje to vám přání tedy píše: až dorostete do života šumu, vy obě buďte růže v plné krásy pýše a obě včelkami zas po rozumu. 324

Kniha Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)
Autor Jan Neruda