Znáš, matko drahá, překrásnou tu báji

Jan Neruda

Znáš, matko drahá, překrásnou tu báji o zlatém slunci a o matce jeho, jež každé noci na klíně svém sešlém kolíbá ve sen syna zemdleného? Vždyť chuďas dost a dost se naputuje, vždyť po dny celé světem bloudit musí, dost šedých chmur a hradů, mračen tmavých, ba skoro tolik, co zde člověk zkusí. Co kmet si lehne a co jinoch vstane a s novou silou po novém plá nebi, – – o matko, matko! vždyť’s jak anděl dobra – mám toho jak to slunko zapotřebí!

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

279. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOSLOV 1929 (Jiří Mahen)
  2. SEN DÍTĚTE (František Cajthaml-Liberté)
  3. Měsíc na zvědách. (Alois Škampa)
  4. ANDĚL OPUŠTĚNÝCH (Bohdan Kaminský)
  5. MATKA. (Josef Václav Sládek)
  6. Ukolébavka. (Anna Simerská)
  7. RŮZNÉ LISTÍ. (Jaroslav Goll)
  8. Matčino jitro. (Rudolf Pokorný)
  9. Anna. (Matěj Anastazia Šimáček)
  10. Návštěva z hrobu. (Alois Vojtěch Šmilovský)