Neznám věčně žíznit, v nouzi neunavit,

Jan Neruda

Neznám věčně žíznit, v nouzi neunavit, věčně naděje své v sypký písek stavit, s osudem psát na led umluvu. Nejsem dítě více, bych snad sílu bájil, že bych věčně obstál, věčně život hájil, vise na kořenu v bezednu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

397. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TA POSUD CHYBĚLA... (Jaroslav Vrchlický)
  2. Motiv ze Shakespeara. (Josef František Karas)
  3. BEZDĚTNÍ (Beneš Grünwald)
  4. Dávnému druhu. (Viktor Dyk)
  5. ŽÍZEŇ. (Josef Lukavský)
  6. ROZLOUČENÍ. (Adolf Brabec)
  7. Z TEMNÝCH HODIN. (Zdeněk Krušina)
  8. V temnu (Otokar Fischer)
  9. RISPETTI. (Vladimír Frída)
  10. NA VOJNĚ. (Božena Benešová)