XI. Kdykoli ptala se babička:

Jan Neruda

XI.
Kdykoli ptala se babička:
Kdykoli ptala se babička:
„Nuž – jakou pak chcete dneska?“ již volal jsem: „„O malém Palečku, ach, babičko, ta je hezka!““
Pán bůh ví, proč jsem se mýšlil vždy sám Palečka ve podobě, a proč jsem vždy sousedku Márinku si v pohádce pojil k sobě! Na jejím bělostném rameni jsem v myšlenkách sídlo své míval, či z ňader jí, ukryt v nich po bradu, jsem na svět se ven usmíval. [22]