IX. Stárnoucí lidstvo čte ve hvězdách,

Jan Neruda

Stárnoucí lidstvo čte ve hvězdách(A3a) jak dědeček ve kronice(A3a) vždyť čteme tam samou jen minulost(A3a) co bylo co není snad více(A3a) Čtem o nesmírnosti prostory(A3a) a mysl nám trne žasne(A3a) že papršlek světla než sletí k nám(A3a) snad hvězda již zhasla snad hasne(A3a) Čeho my ještě se dožili(A3a) Ba na stará kolena divy(A3a) nám minulé vidět lze přítomně(A3a) a mrtvy zřít jakoby živy(A3a)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	12
Amfibrach:	12 (100 %)