IX.   Stárnoucí lidstvo čte ve hvězdách,

Jan Neruda

Stárnoucí lidstvo čte ve hvězdách jak dědeček ve kronice, vždyť čteme tam samou jen minulost, co bylo, co není snad více. Čtem o nesmírnosti prostory a mysl nám trne, žasne, že papršlek světla než sletí k nám, snad hvězda již zhasla, snad hasne. Čeho my ještě se dožili! Ba na stará kolena divy: nám minulé vidět lze přítomně a mrtvy zřít jakoby živy!

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

18. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čtverolist. (Václav Antonín Crha)
  2. MÁ BÁBO... (Antonín Klášterský)
  3. Kamenický dědeček. (Adolf Heyduk)
  4. Školye. (Karel Sudimír Šnajdr)
  5. Náš dědeček. (Václav Šolc)
  6. O tom našem dědečkovi. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. DĚDIČNÉ PROFILY. (Adolf Červinka)
  8. HOVOR DUŠÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VYHASLA LAMPA... (Josef Kalus)
  10. Dvě sloky. (Josef Svatopluk Machar)