XIX. Oblaky Země jsou synové tkliví,

Jan Neruda

XIX.

Oblaky Země jsou synové tkliví, Oblaky Země jsou synové tkliví,
matičku Zemi si krví svou živí, slzami smývají starobné vrásky, mladí jí líce a svěží jí vlásky, ve světův závratně vířivém honu od věků přes věky do časův skonu nesou si matku jak v bavlnce měkce. Oblaky, oblaky, labutí křídla, šedivé hádanky, mlhová vřídla, jiter a večerů zlacené znaky, růžové kolébky, rakevní mraky, nesete praotců poslední vzdechy, nesete potomkům první jich dechy – zdravím Vás, zašlosti, přišlosti lidská! 35

Kniha Písně kosmické (1878)
Autor Jan Neruda

Další vydání

XIX. Oblaky Země jsou synové tkliví, v knize Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)