Jak lvové bijem o mříže,

Jan Neruda

Jak lvové bijem o mříže, Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí, my bychom vzhůru k nebesům a jsme zde Zemí spjatí.
Nám zdá se, s hvězd že vane hlas: „Nuž pojďte, páni, blíže, jen trochu blíže, hrdobci, jimž hrouda nohy víže!“ My přijdem! Odpusť, matičko, již jsi nám, Země, malá, my blesk k myšlénkám spřaháme a noha parou cvalá. My přijdem! Duch náš roste v výš a tepny touhou bijí, zimniční touhou po světech div srdce nerozbijí! 37 My přijdem blíž, my přijdem blíž, my světů dožijeme, my bijem o mříž, ducha lvi, a my ji rozbijeme! 38