Jak lvové bijem o mříže,

Jan Neruda

Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí, my bychom vzhůru k nebesům a jsme zde Zemí spjatí. Nám zdá se, s hvězd že vane hlas: „Nuž pojďte, páni, blíže, jen trochu blíže, hrdobci, jimž hrouda nohy víže!“ My přijdem! Odpusť, matičko, již jsi nám, Země, malá, my blesk k myšlénkám spřaháme a noha parou cvalá. My přijdem! Duch náš roste v výš a tepny touhou bijí, zimniční touhou po světech div srdce nerozbijí! My přijdem blíž, my přijdem blíž, my světů dožijeme, my bijem o mříž, ducha lvi, a my ji rozbijeme!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

320. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KONEC POUTI. (František Kvapil)
  2. V samotě. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Bořek. (Antal Stašek)
  4. POSTAČÍ. (Otakar Auředníček)
  5. IV. Vydal jsi nás v nepřátelské ruce, (Antonín Klášterský)
  6. VI. Co může po nás jednou tady zbýti? (Jaroslav Vrchlický)
  7. Z HOŘÍCÍCH ROZVALIN. (František Kvapil)
  8. Živlové. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Musa dolorosa. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Sonet o „?“ (Josef Svatopluk Machar)