XXII.   Seděly žáby v kaluži,

Jan Neruda

Sely žáby v kaluži(J4m) hlely vzhůru k nebi(X3a) sta jim žabák uče(J4m) odral tvr lebi(X3a) Vysvětloval jim oblohu(J4m) čil ty svět drtky(X3a) mluvil o nech hvězdářích(J4m) zove je Světa krtky(X3a) Pravil že jejich hvězd skum(J4m) zvlášt je rou veden(X3a) dvacet že millió mil(J4m) teprv jim loket jeden(J3f) Tedy že řekněm pro příklad(J4m) římeli v ty krtky(J3f) k Neptunu třicet loket je(J4m) k Venuši jen tři čtvrtky(J3f) Rozmluvil se pak o Slunci(J4m) žáby jsou divem my(X3a) ze Slunce že by nastrouhal(X3a) na tři sta tisíc Ze(X3a) Slunce že velmi slouží nám(X3a) paprskomi klíny(X3a) štípajíc věčnost na rok a(J4m) směnko na terny(J3f) O kometách že těž řeč(X3a) rozhodnout že to nechce(J3f) však že by nelo(J4m) soudit se příliš lehce(J3f) Nejsou snad všecky nešťastny(J4m) nejsou snad zhoubny všecky(J3f) o jed ale vyprá(X3a) sám rytíř Lucki(J3f) sotva se je paprsky(J4m) odkud k nám sem vdraly(X3a) v skutku se v glinské hospo(X3a) haneb ševci sprali(J3f) O hvězdách potom podotknul(J4m) po nebi co jich všude(J3f) skoro že sa slunce jsou(X3a) zele mod ru(X3a) Vezmemli pak pod spektroskop(X3a) paprslek jejich světla(X3a) že v něm naleznem kovy tyž(X3a) z nichž se i Ze spletla(J3f) Umlknul Kolem horli(J4m) šuška posluchači(J3f) Žabák se ptá zdaž o světech(X3a) ješ cos zvědít čí(J3f) Jen bychom dy ly(J4m) vrch hlavy pou zraky(X3a) jsouli tam tvoři jako my(J4m) jsouli tam žáby taky(J3f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 13
Celkem veršů: 52
Jamb: 31 (60 %)
Daktylotrochej: 21 (40 %)