XXIV.   Dík budiž Vám, zlaté hvězdičky,

Jan Neruda

Dík budiž vám, zlaté hvězdičky, dík za jeden ze všech darů, že umím lidmi zatočit vesele do rozmaru! Že dovedu někdy alespoň mžik mladistvé ranní záře a živý poblesk radosti do české vkouzlit tváře. Což – což je ta mysl národa tak ztýrána, potrápena, bojácná jako děťátko, tichounká jako pěna! Což – což je ta lidu mého líc tak zsínale, mrtvě bledá, kdo jednou na ni pohlédnul, více mu spáti nedá! Ach když po té tváři dojemné jen okamžik úsměv skáče – co na tom, že pak humorist do koutku jde a pláče!

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

384. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nemoc a pomoc. (Karel Sudimír Šnajdr)
  2. VII. Tak tedy s bohem už, (Bohdan Kaminský)
  3. Dumky o jedné chaloupce. (Růžena Jesenská)
  4. Aspoň ti za kvítí děkuji, (Stanislav Kostka Neumann)
  5. 197. Panenství pravdy. (Jan Petr Jordan)
  6. Borek. (Rudolf Pokorný)
  7. O jak jsem plakal... (Adolf Heyduk)
  8. ZA SLADKOU HLOUPOST...*) (Kamil Berdych)
  9. NA BÍLÉ HOŘE. (Karel Václav Rais)
  10. 53. Smutná láska. (František Jaroslav Kamenický)