XXIV. Dík budiž Vám, zlaté hvězdičky,

Jan Neruda

XXIV.

Dík budiž Vám, zlaté hvězdičky, Dík budiž Vám, zlaté hvězdičky,
dík za jeden ze všech darů, že umím lidmi zatočit vesele do rozmaru! Že dovedu někdy alespoň mžik mladistvé ranní záře a živý poblesk radosti do české vkouzlit tváře. Což – což je ta mysl národa tak ztýrána, potrápena, bojácná jako děťátko, tichounká jako pěna! Což – což je ta lidu mého líc tak zsínale, mrtvě bledá, kdo jednou na ni pohlédnul, více mu spáti nedá! 44 Ach když po té tváři dojemné jen okamžik úsměv skáče – co na tom, že pak humorist do koutku jde a pláče! 45

Kniha Písně kosmické (1878)
Autor Jan Neruda

Další vydání

XXIV. Dík budiž Vám, zlaté hvězdičky, v knize Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)