XXVII.   Kdo měkkým je, ten bídně mře!

Jan Neruda

XXVII.

Kdo měkkým je, ten bídně mře!
Kdo měkkým je, ten bídně mře!
Aj, lide, vzhůru k nebi zrak: velká ta světla – samý drak – had hadali nepozře, drakem se nestane!
Boj, všude boj, kam oko zře! I věčné slunce, chceli žít, musí se kolem s slunci bít – had hadali nepozře, drakem se nestane! Klam, v národech že láska vře! Ach neposlouchej hravých vnad, živli chceš být, buď lačný had – had hadali nepozře, drakem se nestane! 48