ROZCHOD.

Adolf Bohuslav Dostal

Tak tiše vešla z nena(J4f) a ji tím jak se (J4f) jak sto přís dumči(J4f) a ohlédnout se bojím na ni(J4f) Teď za mnou sto V cestu moji(J4f) jen stín svůj mlčky položila(J4f) Vím chce i touhu jež mi zbyla(J4f) jak svad myrta na voji(J4f) Kdys přicházela s prškou kvě(J4f) a do mých sně bouř vpadla(J4f) zlomila tev kte chřadla(J4f) a deset za ni dala světu(J4f) Kdys vyhal jsem vstříc zmámen(J4f) jak je seň z dálky zněla(J4f) jar setba vzešla ce(J4f) i tam kde do padl men(J4f) Teď přišel červen bude zrá(J4f) a moje mladost za mnou sto(J4f) je na odchodu mlčky sto(J4f) a v mlče je vyčí(J4f) vzešlá setba nedozrá(J4f) a přece byly dny tak slun(J4f) teď za dnem den se k létu sune(J4f) leč ke žni žád nesvo(J4f) Ó slunce hřálo ru hřálo(J4f) Však noci byly dlou tesk(J4f) z těch jimiž hvězda nezableskne(J4f) a vichrem to v nich hučívalo(J4f) Když klasy kvetly nejvíc lo(J4f) že kdy i ty pol ky(J4f) v těch mrazných nocích svadly taky(J4f) To se ke žním schylovalo(J4f) A už tu moje mladost sto(J4f) a přís mlčí jen se (J4f) tak s výčitkou tak dumči(J4f) A touha šeptá v nepokoji(J4f) Jen jedna a již posled je(J4f) mít ješ lu ti polem(J4f) jež bez kla mi vzrostlo kolem(J4f) jít navečer než den se skryje(J4f) a aspoň květy když ne klasy(J4f) si v kytku svít a v zapa(J4f) posled paprsk chytit na ni(J4f) nést v podzim aspoň tuchu krásy(J4f) Stín přede mnou a mladost za mnou(J4f) mladost sama stín (J4f) Vím jis vím teď odnese mi(J4f) i posled mou touhu klamnou(J4f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 12
Celkem veršů: 48
Jamb: 48 (100 %)