ZÁPADY.

Otakar Auředníček

ZÁPADY.
Ty nádherné západy na nábřeží, kdy do krvava nebes lem zřím rvát, kdy z nitra sešlých starobylých věží žal český počnou srdce zvonů lkát, – Tyty západy, kdy nad zemí již sklání kdos vějíř stínů krášlený hrou hvězd, kdy v lemu nebes ono rudé plání vějíře toho zářnou zdobou jest, Tyty západy, jež v tmy klín zřím se svrci, jež v moři krve v hrob se navrací, to odlesky jsou milionů srdcí, jež denně na té zemi krvácí... 38