CO TOBĚ ŘEK’ BYCH...

Otakar Auředníček

Co tobě řek’ bych, pro to slova není. Zda tónů všech zářivý soulad může andělských křídel vystihnouti chvění, neb vůni, kterou večer dýší růže? Co tobě řek’ bych, pro to slova není. To božství rád bych vdechl do svých písní, jež z očí tvých mi na dno duše kane, kdy na mne zírají řas černých třísní... Tu vůni, která z tvého těla vane, to božství rád bych vdechl do svých písní. Tvé tělo, z alabastru vása bílá, z níž dýchají všech zahrad bílé květy, mou duši vlnou vůně vyplnila. Mně kouzlí mystické a divné světy tvé tělo, z alabastru vása bílá. Nech dlouze líbat mne tvé nožky malé, ty nožky, jež jsou jak dva mladí ptáci, v tvých očí stínu ve sny neskonalé nech se mne schvět, kdy svět se kol mne ztrácí, nech dlouze líbat mne tvé nožky malé! Nech být mne bohem na krátkou jen chvíli, a pak rád rozbiju číš duše svojí, v sny skolébej mne, anděle můj bílý, a v lůně opojném ložnice tvojí nech být mne bohem na krátkou jen chvíli!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

254. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hudba. (Herma Pilbauerová)
  2. Pěl skřivan... (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. Co měl bych říci... (Jan Červenka)
  4. Přání. (Adolf Heyduk)
  5. Stella lucida. (Xaver Dvořák)
  6. V stylu Petrarky. (Jaroslav Vrchlický)
  7. IV. Má duše svatý kostýlek, (Jaroslav Tichý)
  8. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  9. Že největší jsi poetkou, lid praví, (Adolf Heyduk)
  10. Věčný stesk. (Jaroslav Vrchlický)