Před skříní výkladní zde stojím v zadumání(J6f)
a hlava má se bolně k prsoum sklání(J5f)
Dva obrazy tu drží zrak můj v poutu(J5f)
Zde Ecce homo tam zas v druhém koutu(J5f)
Když na lid český padla persekuce(J5f)
Dva obrazy tak různé ve svém vidě(J5f)
a klíčící přec v stejné lidstva muce(J5f)
Zde bůh v své slávě tam lid ve své bídě(J5f)
zde rek a vítěz v zoufalství tam hrdinové(J6f)
zde oběť za všechny tam oběti přec nové(J6f)
Zde kazatel jenž velkým slovem učí(J5f)
že v světě volni mají býti lidé každí(J6f)
tam jedni v svatém jeho jménu dravě vraždí(J6f)
a druzí v témže jménu bez vin umírají(J6f)
Paprsky slunce po obrazech hrají(J5f)
křeč prsa svírá mi a hlava hučí(J5f)
ret chvějný zašepotal v divém strachu(J5f)
A bude vždy tak božský lidstva brachu(J5f)
Jen málo jar a let jsem padesáte(J5f)
Má mysl letí zpět ku mládí době svaté(J6f)
kdy ideálů strom byl bujným květem bílý(J6f)
já věřil každý národ s svobodou že myslí stejně(J7f)
kdo zpívá hlasně k ní že zpívá k ní i tejně(J6f)
že celé lidstvo k jednomu již kráčí cíli(J6f)
a dávno srdcem k bratrství se shodlo(J5f)
Ej cítím podnes jak to v prsou bodlo(J5f)
a cítím podnes kamenitou tíži bolu(J6f)
když poprv vítr skutečnosti ledné(J5f)
ve větvích zahvizd svoje sloky bědné(J5f)
a květy prchaly jak žhavé slzy dolů(J6f)
Než hlava brzy zas se hrdě zvedla(J5f)
toť bludná náhoda jen hru svou svedla(J5f)
Však neměl jsem již nadál žíti v míru(J5f)
zas náhle rozlehly se kolem bouře(J5f)
zem s nebem v boji kol jak plno kouře(J5f)
květ sfouknut mžikem větve utlučeny(J5f)
a odmeteny ve zoufalém víru(J5f)
A přece zase upomínka zbledla(J5f)
zas zazelenal strom se pomučený(J5f)
a také hlava má se znovu zvedla(J5f)
Až nadešel ten souzený mně den(J5m)
Blesk za bleskem a nebe otevřené(J5f)
hrom náhle udeřil v můj zmládlý kmen(J5m)
a roztrh od vrchu jej do kořene(J5f)
A duše stromu schla a schla až zchřadla(J5f)
a hlava olovem již k prsoum padla(J5f)
Ach nikdo trpčí slovo nevynes(J5m)
než Ecce homo Ecce homines(J5m)