Letní dny.

Stanislav Kostka Neumann

PAN ŠKLEBIVÝ v jasanu skroucený vršek skrýt šel spocené tělo a dolů se dívá... (Měli jsme bouři včera a nová vedra dnes máme.) Mé maso je příliš líné a vysoká tráva měkká, zarývám horké své prsty mlčky do vlhké prsti, zarývám celé své tělo do vlhké trávy, opilý výpary země a žárem své krve. Eh, dívej se, otče, dívej, tak žijeme vedra, brachu! Jen co po brunátném slunci oddechne sobě země, jen co se ztratí lesky na písku, na listech, na kůře, rozproudím bouři své krve, zatáhna v doupě své stinné tu, jež dychtiva přijde a vysoko zlíbám snědé, obnažené – – pekelné její tělo!

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

711. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O MUZICE. (J. B. Polom)
  2. MOR (Jaroslav Vrchlický)
  3. PRAMEN (Antonín Sova)
  4. Kouzelná číše. (Svatopluk Čech)
  5. LVII. Jedu po Rýnu. (Adolf Heyduk)
  6. Ctibor. (Simeon Karel Macháček)
  7. ŘÍJEN. (Antonín Sova)
  8. None (Jiří Mahen)
  9. U nás! (Jan Daniel Korvín)
  10. Opatovická legenda. (Jaroslav Vrchlický)