PRAMEN

Antonín Sova

Pramen vytrysk' v smutném poli: chci se divit, zvonit, hrát s travou zelenou a stvoly. S hloubek šedí jen se rvát? Z tmy jsem musil vytrysknouti, ze skal jsem se vyprostil, dětské nohy, drobné ruce hned mne našly a já prudce objal jsem je na své pouti, zlíbal je a nepustil. Prameni můj, řekla panna, hlubin tajemství ty víš, v srdci mém jak hoří rána, těš a chlaď, je uzdravíš. A jak do dlaní mne vzala, jak své srdce postříkala, z hlubin usmíření zní, minulost hned promluvila, zaplakala, odpustila, nové sliby rostly z ní. Prameni, řek' člověk starý, v hliněný jej zchytav džbán. Na poslední myslím dary, v blízkost věčna vkolébán. Džbáne, skleněný k rtům náhle, o den uzdrav hrdlo zpráhlé! Dekuji, žes čerstvý, prostý, netknut žárem poledním. Poslední jsi uctil hosty, tož mne, douškem posledním.

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

501. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LVII. Jedu po Rýnu. (Adolf Heyduk)
  2. Zanikly radosti, víření, plesy, (Josef Holý)
  3. Opuštěná. (Simeon Karel Macháček)
  4. Nápoj lásky. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  5. MOR (Jaroslav Vrchlický)
  6. XXVIII. S divným kmochem v krčmě lesní (Jaroslav Vrchlický)
  7. Letní dny. (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Harfenice. (Adolf Heyduk)
  9. BALADA O NAŠÍ EMILCE (Josef Holý)
  10. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)