pralesem

Stanislav Kostka Neumann

pralesem
strašlivá síla zrodu i zániku pod střechou souvislých korun schůdná tu není a svoji kroniku zapsala do pňů jak do run, do pňů, jež padly na lože z plavuní, otcové na pradědy – poutníče, hmyze, jenž mizíš do vůní cestou, jež s tvými sledy sotva se brání zelené obrodě či rozkladu v proudech a pádech – přijdeš-li v bezmocnosti a chudobě, zkrušen mrazením v zádech, až tam, kde hvozd zeje vyvražděn šílenstvím tvého rodu, průtrží granátů oholen, střesením ohňových plodů – 27 nezpychni silou nade vše strašlivou, zardi se malostí zlého. je v lidském dravci. a velikostí tvou ubránit bezbranného. 28