po povodni

Stanislav Kostka Neumann

jsou v našich lukách ještě šedá místa, ještě bys našel v houští zdechlinu, jinak však pokryla už zase čistá veselá zeleň naši rovinu. povodeň širá odešla, jak přišla, zapomenuty byly oběti. zas tichou pěšinou jde starý šišla si s jezevčíkem porozprávěti. zas kvetou chudobky, ač jde už zima. silného nezmate a neznaví. rukama tvrdýma a rozpjatýma větvoví všecko jaro pozdraví. jsou v nepohodě skryty chvíle slunné a ve smutcích už klíčí veselost. jsou doby tiché a jsou časy mlunné, ve všech však zraje lepší budoucnost. po povodni jsou luka mohutnější, pod mocným sněhem počal sladší květ – a všickni my jsme jenom lidé zdejší, ke štěstí musíme se probíjet.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

272. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. blín (Stanislav Kostka Neumann)
  2. 1 Už jaro zde, jenže se ještě (Josef Barák)
  3. Zimní jitro. (Eliška Krásnohorská)
  4. HŘBITOV U LESA (Antonín Klášterský)
  5. PO LETECH. (Adolf Brabec)
  6. VŘES. (Antonín Klášterský)
  7. Cizí kraj. (Bohuslav Květ)
  8. U VĚRAD V PRUSÍCH... (František Serafínský Procházka)
  9. NÁVRAT (Otokar Fischer)
  10. 33. Již se zimní noci krátí, (Josef Kuchař)