LEDNOVÉ VEČERY

Stanislav Kostka Neumann

Mám verše rád, však tebe radši a nejradš, když je spolu čtem; vždyť každá sloka stokrát sladší, když zakončíš ji polibkem. A když tak čteš, jsi portrét Múzy té mé, již mám já tolik rád: do moderní je spjata blůzy a nestydí se plakat, smát... A jedním rytmem slyším zníti koketní hlásek v proudu slok, a druhým zřím se cudně chvíti tvou hruď – a cítím teplý bok v tom přitulení těla k tělu... Chceš, čaje nalejem si číš! – Můj bože, co je vůně, pelu v mém pokojíku, když tu dlíš! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby