PROMENÁDY

Stanislav Kostka Neumann

Rozli slunce podjar(D3a) na všecko tichounce sté(D3a) v dolce far niente chodky sní(D4m) v okna se paprsek sme(D3a) Zvony se třesou poled(D3a) tramvaj na stanici če(D3a) kočí teď ve spěchu odvá v ní(D4m) od řeky hudba zní měk(D3a) Jinak je ticho je ticho tu(D3a) ozvou li ko se v řehotu(D3a) je klid a v prázdno to vyzní(D3a) Duše však touží jen do vřavy(D3a) klid je tak nezdra nezdra(D3a) klid je tak strašlivou trýz(D3a) Zele mladou Petřín plá(D3a) v křo je šepot a vzruch(D3m) jak dívka panenská vysvlék(D3a) lichot měk je vzduch(D3m) Ale ta je hudba mdlá(D3a) a vlaž ten ruch(D3m) nevidným vojem povlékla(D3a) zdí ží kopu kruh(D3m) V té mase zamlk šedi(D3a) v kamen hroma neži(D3a) jaro faleš tón(D3m) Ne tu zy juž pro život(D3a) a ten tak bázli tesk pot(D3a) nestačí pro čest skon(D3m)