POHŘEB

Stanislav Kostka Neumann

Vlak krát křiky své po kraji(J6m) jenž z mokrých ranních par se zvolna pro(J6m) před oknem tyče se mi na houpa(J6m) a pohled do dálky mi mlha zastí(J6m) U hráze močály se mrt blýska(J6m) jich žlu hladina se stínům ot(J6m) vlak krát křiky své po kraji(J6m) mně zdá se duše že tiše u(J6m) A rachot va ten rytmus bub černých(J6f) ten rytmus ztiše i stes nedoměrných(J6f) tak div ztlume tak smut slyším hrát(J6m) A vlak se žene dál a sotva tkne se ze(J6f) okovy četku na klí zvo tem(J6f) jak učku pláč V pouť bez vratu snad(J6m)