Ubohá příliš zápasila s tebou bledá velitelka(Na)
a nekonečné dni prosáklé agónií(Na)
Pak náhle jak magnetická střelka(Na)
když pouto kovu naráz uvolní ji(Na)
ke svému pólu tvá duše vrátila se(Na)
co zatím já poslední z pyšného toho rodu(Na)
v náručí lásky hýřil jsem v rozkoše mohutném jase(Na)
zkájen polibky života první nového rodu(Na)
Oprýskaný palác baroku poslední ozdoby ztratil(Na)
poslední lampa praskla v komnatě pobořené(Na)
dým prachu zdviženého poslední vůni dech zkrátil(Na)
a přes trosky polnice moje s novou hymnou se žene(Na)
Vždy staré bohy dorazit třeba by novým se vztýčily chrámy(Na)
Ubohá příliš zápasilo s tebou žití neúprosné(Na)
a velikým smutkem tě škrtil konec nad troskami(Na)
Dnes nad hrobem kam mlhavé jitro hází krůpěje rosné(Na)
na korouhvi odboje vztyčuji hrdé rytmy své sloky(Na)
S nesmířitelným záštím k těm jež tys ještě ctila(Na)
obrazoborec v chrámech kam tys ještě chodila roky(Na)
a s kypícím opovržením k těm pro něž ti omluva zbyla(Na)
kněz nepotřísněný v nové renesance dómě(Na)
zatímco dav se snaží špinavou slinou po mně(Na)
se zrakem zářícím a nahlas čtu svoje evangelium(Na)