SVATÉ POKUŠENÍ

Stanislav Kostka Neumann

SVATÉ POKUŠENÍ
Oh, bílá hostie má příliš svůdný lesk a záře kalicha rty činí lačnými! Znám slávu gotiky, když z drahocenných desk kněz Písmo předčítá za mraky vonnými. Však ty, jenž mučen byls a nerouhal se králům, ty, jenž byls poplván a neproklínal luzu a vzdechem posledním snad ještě odpouštěl, cizinče vzdálený mým radostem i žalům, jenž zjeven v paláci mém rozséval bys hrůzu, ó, pro mě trpělivý zbytečně jsi mřel! Svůj thyrsus divoký já nezaměním, pane, za metlu askeze a cesty trním stlané. Ve tmavém vlasu mém, hle, růží visí krev a víno divé lásky liju číší stem. Já pro tvé chrámy, pane, příliš zpupný jsem. V mém království dnes šílí bakchantický zpěv, pro příval polibků já nemám kdy ke pláči, v objetí tělo naše k rozkoši se stáčí, hlas připozděné doby nechci aby zněl. Pak ať juž připlazí se nuda, smutek, žel! 129

Kniha Básně 1 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 1) (1962)
Autor Stanislav Kostka Neumann