DE PROFUNDIS

Stanislav Kostka Neumann

DE PROFUNDIS
Suveréne mých nocí, bože netvore, králi mých vizí, pohlaví nesmířitelné, vím, jak marně ti házím svá prokletí ve tvář! Zatímco těla luzy devótně se ti koří, znavenou vůlí tě rdousím v propastech nitra, s horkými vášní rety marně zápasím s tebou, tvůj otrok již přespříliš podlý. Hle, masku blažené lásky serval jsem s tváře! Zoufale zlomil pózy sladkého trubadúra! Umučen ubohým vzdorem, neschopen radosti v tobě, s rozpálenými údy vleku se, nevěda kam... 138