SONET

Stanislav Kostka Neumann

Zahradou liduprázdnou blou kdysi(J5f) na pár jsem ma přišel páv(J5m) stál před svou ženou křídla zježena(J5m) chvost rozestře maje sršel světly(J5f) Tak stál a kroužil slepici si bil(J5f) a k so nutil mým pohledem(J5m) pér tuhých rozčilením řinčících(J5m) vysoko vztýčiv zlatou modř a zeleň(J5f) Teď přepa ji jeho ozdoba(J5m) vzduch hor di mrská jiskře tře(J5f) lem chvostu špice svoje takže mně(J5m) zahrada kolem v ráj se proňuje(J5f) ó čloče jak zvíře nádherným(J5m) když cele jako zvíře rozvine se(J5f)