TADY LEŽÍM S RUKAMA ROZEPJATÝMA...

Stanislav Kostka Neumann

Tady ležím s rukama rozepjatýma. Požehnaný sne mládí, celá žhnoucí duše vstříc se ti vyzařuje jako veliké temné oko oddávající se ženy. Požehnaný sne mládí! Jako štíhlá borovice hvozdu silná a přímá k tomu slunci tam nahoře... duše sní sen slunce. Jen silní mohou sníti o slunci. Jako borovice ve tmavém hvozdu duše sní sen slunce.