TADY LEŽÍM S RUKAMA ROZEPJATÝMA...

Stanislav Kostka Neumann

TADY LEŽÍM S RUKAMA ROZEPJATÝMA...
Tady ležím s rukama rozepjatýma. Požehnaný sne mládí, celá žhnoucí má duše vstříc se ti vyzařuje jako veliké temné oko oddávající se ženy. Požehnaný sne mládí! Jako štíhlá borovice hvozdu silná a přímá k tomu slunci tam nahoře... má duše sní sen slunce. Jen silní mohou sníti o slunci. Jako borovice ve tmavém hvozdu má duše sní sen slunce. 191