NÁMOŘNICKÁ PÍSNIČKA

Stanislav Kostka Neumann

NÁMOŘNICKÁ PÍSNIČKA
Prokleté moře! Když mně zbyl vrak z mé pyšně se nesoucí lodě, kapitána jsem zavraždil a plavce do hlubin svrhnul. Pod černou vlajkou teď plujeme, kormidlo dávno na třísky: možná, že v mělčinách uvízneme anebo se rozbijem v bradlech. Kapitán mrtvý v kajutě páchne, já na palubě se chechtám a – starý námořník – miluji rum a pochybných holek lásku. 215