MODLITBA ZA ZEMŘELOU

Stanislav Kostka Neumann

Můj králi rebe pane žíznivých(Na) můj antipode pokory řivých ctnos(Na) ty jenž nasyceným nežehnáš smích(Na) a k trůnům bo zíš hrůž kosti(Na) těch kteří hladem scípli či touhou vyleni(Na) zrozeni pro to čeho pro ne(Na) můj Otče(Na) hle tu stojím před tebou(Na) a horeč můj vzdech tinsky pro(Na) a s tebou velikou a mužnou lásku tvou(Na) jež v klí hvězdy tančí a srdce zmuče no(Na) Umřela žena v špí těch ponurných doupat(Na) kde líh si pro hrdlem kasta chrá(Na) jež na loži pro jednu noc chce k výšinám požitku stoupat(Na) a jen to co lze koupit na otrocích zná(Na) umřela žena umřelo srdce i ha(Na) uprostřed dy a potu uprostřed parna jež sže(Na) sotnou radost krve a sklá v kal čis čelo(Na) umřela žena stalo tu jen lo(Na) Tož pane prosím dopřej jen krát okamžik štěs(Na) svým tem jimž do srd li svoji jsi vdych(Na) pro jedinou ješ chvíli nech ženu na slunci kvésti(Na) smyj se rtů zaplacených a lživých polib hřích(Na) smyj s počených prs špínu alkoho(Na) smyj z duše jizvy nesčetných bo(Na) smyj vzpomínky jedova(Na) smyj z hlasu patinu drsných zoufalých slov(Na) a zalej trhliny srdce zvonu jenž dob měl kov(Na) však raněn byl tisíckráte(Na) Vrať veli světu a dej mi je na okamžik(Na) pro jedi polibek jedi obje jedi radost vzlyk(Na) pro takovou čistou chvíli ja již neokume(Na) my kteří jsme tolik vili a tolik již da me(Na) a zespoda na život zříme(Na) Ó pane prosím dopřej ten okamžik štěs(Na) svým tem jimž do srd li svoji jsi vdych(Na) a pak si ji vezmi a dej ji od ze nésti(Na) k životu na jiných světech jež krouží dle ko tvých(Na) k životu kte pro ni horší neže neže ti(Na) z těch žád jež z oblohy a za oblohou sví(Na) a mne tu pak třeba dál nech v lopo dnů se ti(Na) li tím le tvá se stane(Na) ó pane(Na)